Offline analogie databáze
Databázi si můžete nejsnáze představit jako papírovou kartotéku známou z lékařských ordinací.
Databáze obsahuje data (informace o pacientech) uložená na paměťovém médiu (papíry). Tato data mezi sebou mají určité vztahy (např. u jednoho pacienta chronologicky navazují) a jsou určitým způsobem členěna (desky jednotlivých pacientů, šuplíky podle příjmení).
V širším pojetí spadají do pojmu databáze i nástroje, které s daty pracují (ukládají je, mění je a mažou je) – v uvedeném případě je tedy součástí databáze i sestřička.
Databáze vs. soubory
Data by samozřejmě bylo možné uložit i přímo do souborů na serveru, databáze však:
- fungují mnohem rychleji
- bývají optimalizovány pro přístup více uživatelů (návštěvníků stránek)
- obsahují mechanismy, které práci s daty usnadňují
E-book za mail
Získejte podrobný návod Jak na e-mail marketing (52 stran). Více informací.
Žádný spam, jen užitečný obsah. Newsletter posílám cca 8× ročně. Odhlásíte se kdykoliv.
Druhy databází
-
Hierarchické databáze
Pocházejí ze 70. let 20. století a dnes jsou již považovány za značně zastaralý koncept a téměř se nepoužívají.
-
Síťové databáze
Nástupce hierrachických databází, který je značně vylepšil, rychle však podlehl relačním databázím.
-
Relační databáze
Moderní typ databáze, jak je známe dnes. Na data pohlížejí jako na tabulky, v nichž řádky tvoří jednoltivé záznamy. Ty jsou vzájmeně propojené pomocí tzv. klíčů, které vyjadřují vztahy mezi daty.
-
Objektové databáze
Vznikly s rozšířením objetově orientovaných jazyků a předpokládalo se, že relační databáze rychle vytlačí. To se však nestalo a spíše je obohatily o nové funkce.
Nejznámější databáze
Na internetu se nejvíce používají relační databáze z rodiny SQL, která vznikla už v roce 1974. K nejznámějším databazím této rodiny patří MySQL, PostgreSQL či Oracle Database.
Příklad použití databáze
Představte si tuto encyklopedii. Je tvořena databází jednotlivých pojmů a skriptem, který s nimi pracuje (vypisuje je, řadí a propojuje). Data si můžete představit jako rozsáhlou excelovou tabulku obsahující sloupec Title, kam se ukládá název pojmu, Content, kam se ukládá textový obsah pojmu, Slug, kam skript zapisuje specifickou část URL adresy a další sloupce.
Zároveň mám v databázi vytvořeny další dvě podobné tabulky – kategorie a štítky (také se sloupci Title, Content a Slug). A nakonec je tu tabulka, která propojuje štítky a kategorie s jednotlivými pojmy encyklopedie.
Při zobrazení této stránky pak skript položí do databáze dotaz: „Najdi mi stránku, která má ve sloupci slug hodnotu /databaze“. Tím zjistí unikátní číslo tohoto záznamu. A pak se databáze zeptá znovu: „Vysyp mi všechny kategorie a štítky, které jsou přiřazeny k záznamu s tímto číslem“. A nakonec z takto získaných dat sestaví HTML stránku a pošle vám ji do prohlížeče.
Opravdu složité aplikace, jako třeba redakční systém či internetový obchod, se bez využívání databáze neobejdou. A podobných tabulek používají vyšší desítky až stovky.