Doména nejvyššího řádu (TLD)

Druhy domén nejvyššího řádu

Domény nejvyššího řádu lze rozdělit do tří typů:

1. Národní TLD

   Národní TLD (anglicky country-code TLD) sdružují všechny domény daného státu. Příkladem národní TLD může být již zmíněná česká doména .cz. Všechny národní TLD jsou dvoupísmenné a až pár výjimek odpovídají kódu země podle standardu ISO 3166-1.

   Některé státy, např. Česká republika, umožňují registraci v rámci své národní TLD komukoliv. Jiné registraci různě omezují (např. Slovenská republika umožňuje registraci slovenské TLD jen slovenským občanům a firmám).

   I když nejde přímo o jediný národ, patří sem také doména .eu (Evropská unie).

2. Generické TLD

   Generické TLD (anglicky generic TLD) sdružují domény nezávislé na území, zato s nějakým společným rysem. Příkladem může být třeba doména .org určená původně pro nevýdělečné organizace. Některé generické TLD jsou přesto přístupné komukoliv (např. .com, .info, .net a dnes již i .org), jiné jsou striktně určené pro daný účel.

   Generické domény nejvyššího řádu jsou vždy třípísmenné a delší.

3. Infrastrukturní TLD

   Infrastrukturní TLD vznikly pouze dvě – .arpa používaná pro vnitřní potřeby internetové infrastruktury a .root, která dnes již neexistuje.

4. Geografické TLD

   Geografické domény nejvyššího řádu se stýkají určité lokality. Například .london (Londýn), .nyc (New York), .wien (Vídeň) apod. Lidé k nim zatím nejsou příliš důvěřiví, protože je neznají.

Nejčastější generické domény

Podle původní představy měl být internet rozdělený na témata a podle generické TLD mělo být možné rozlišovat, jaké je téma webu. Proto bylo v roce 1985 schváleno těchto šest generických domén nejvyššího řádu:

• .com – zkratka z „commercial“, tj. komerční. Měly zde být původně jen obchodně zaměřené weby a e-shopy. Doména nejvyššího řádu.com patří v zahraničí k nejoblíbenějším a nejdražším doménám, také mají ze všech zahraničních domén největší type-in návštěvnost.
• .net – zkratka z „network“, tj. síť. Tato TLD měla být původně věnována pouze subjektům, které mají něco do činění s vytvářením sítí či síťovými technologiemi, jako jsou poskytovatelé internetu, tvůrci síťové infrastruktury apod.
• .org – zkratka z „organization“, tj. organizace. Tato doména prvního řádu měla sloužit neziskovým organizacím, ale opět se dnes používá k nejrůznějším účelům.
• .edu – zkratka z „education“, tj. vzdělání. Doména nejvyššího řádu určená původně pro vzdělávací instituce, jako jsou univerzity, školy apod. V USA tuto koncovku opravdu vzdělávací instituce používají, v jiných zemích se spíše setkáte s dalšími TLD.
• .gov – zkratka z „government“, tj. vláda. TLD určená pro weby vlády USA.
• .mil – zkratka z „military“, tj. vojenský. Doména nejvyššího řádu, kterou striktně používá armáda USA.

V roce 2000 pak přibylo dalších sedm generických TLD:

• .info – zkratka z „information“, tj. informace. Doména nejvyššího řádu věnovaná webům informujícím o určitém tématu. Tyto restrikce ale nebyly uplatňovány a stejně jako u TLD .com bývá používána k nejrůznějším účelům.
• .biz – odvozeno od „business“, tj. byznys. Určena obchodním společnostem.
• .name – doména prvního řádu věnovaná osobním stránkám jednotlivců.
• .pro – zkratka z „professional“, tj. profesionální. TLD původně určená profesionálům z různých oborů. Dnes ji lze zaregistrovat bez omezení.
• .aero – doména nejvyššího řádu věnovaná letectví. Najdete na ní však weby, které toto pravidlo porušují.
• .coop – zkratka z „cooperative“, tj. družstevní. Doména nejvyššího řádu věnovaná družstvům.
• .museum – TLD věnovaná muzeím.

Domény nejvyššího řádu z hlediska SEO

Občas lidé řeší otázku, zda by jim z pohledu vyhledávačů uškodilo, kdyby český web postavili na jiné doméně nejvyššího řádu, než je česká doména. Obvykle proto, že .cz doména už je zabraná. Odpověď je jednoduchá – vyhledávače TLD domény nerozlišují. Klidně můžete provozovat český obsah z domény .sk a bude se umisťovat stejně, jako by běžel z .cz domény. A jazyk si vyhledávač pozná podle obsahu stránky.

Trochu jinak k tomu však přistupují sami uživatelé. Ti ve výsledcích vyhledávání (SERP) raději kliknou na odkaz s příslušnou národní doménou. Z pohledu vyhledávače v tom tedy rozdíl není, ale uživatelé mohou preferovat .cz doménu, nebo alespoň některou z generických domén .com, .net či .org.

Vývojářská doména .test

Vývojáři obvykle weby staví na tzv. localhostu, vývojovém prostředí. Pro usnadnění vývoje je velmi praktické, když web postupně vzniká na nějaké vývojářské doméně nejvyšší úrovně, například na .dev. To je doména, která neplatí v síti internet, ale vývojáři si ji nastaví pouze ve svých lokálních DNS záznamech (na svém počítači nebo ve firemní síti).

Redakční systém pak může obsahovat podmínky typu: běžíš-li na doméně .dev, chyby vypisuj přímo na stránce – naopak na doméně .cz, kde by to snižovalo bezpečnost (případný útočník by mohl chybu využít), je jen zapisuj do logu a posílej mailem. Nebo: na doméně .dev nevypisuj měřící kód Google Analytics (takže nám do webové analytiky nepadají údaje z vývoje webu).

Vzhledem k tomu, že nastavení vývojového prostředí se nemusí řídit žádnými závaznými pravidly, web developerské firmy používají pro vývoj různé domény, často odvozené od jména firmy (ve společnosti Actum jsme třeba používali .act). Takovéto virtuální domény se však nemusí správně zobrazovat v prohlížečích a měla by se používat k tomu vyhrazená doména .test.