Vyhledávací dotaz (search term)

Vyhledávací dotazy vs. klíčová slova

Vyhledávacích dotazů najdete i v jediném tématu tisíce – obsahují různé překlepy, zkomoleniny, gramatické chyby apod. Také často také mívají nesprávný a nelogický slovosled, který vzniká tím, jak uživatel při hledání postupně připisuje další slova do vyhledávacího políčka. Proti klíčovým slovům bývají vyhledávací dotazy obvykle delší a obsahují i slova, která nás jako marketéry nezajímají (třeba velikosti při hledání oblečení, ulici v rámci lokálního vyhledávání apod.).

Projdeme-li si podobné vyhledávací dotazy, očistíme je od chyb a najdeme v nich opakující se vzorce, dostaneme klíčová slova. Jsou to fráze, na které pak cílíme stránku při optimalizaci pro vyhledávače, nebo na která se zaměřujeme v PPC kampaních. Marketéři je obvykle získávají pomocí analýzy klíčových slov.

Jak zjistím vyhledávací dotazy

Vyhledávací dotazy, na které přišli na web uživatelé z organického vyhledávání, najdete v nástroji Google Search Console. Můžete si zde prohlédnout celkový přehled, nebo si i vyfiltrovat vyhledávací dotazy podle toho, zda obsahují klíčové slovo, na jakou konkrétní cílovou stránku návštěvníka přivedly apod.

Také reklamní systémy, jako je Google Ads nebo Seznam Sklik poskytují přehledy reálně vyhledávaných frází, které se spárovaly s některou naší relamou. Dělají to proto, že správce PPC reklamy by si je měl jednou za čas důkladně projít. Může zde najít další zajímavá slova (a jejich nečekané kombinace), které ho zatím nenapadly, a které mají tolik hledání, že stojí za to je vyvést do samostatných sestav. Nebo u kterých se vyplatí upravit typ shody.

A najdeme zde také fráze, které vzhledem k cílům reklamy nedávají smysl. Třeba „film madagaskar“, když propagujete cestovní kancelář. Nebo „mp3 zdarma“, když prodáváte lístky na koncert kapely. Tato slova je pak vhodné přidat jako vylučovací.

Klasické dělení vyhledávacích dotazů

Obvykle se vyhledávací dotazy dělí do tří hlavních skupin (a jedné doplňkové) podle toho, o co se uživatel vyhledávače snaží. Tomu pak vyhledávač přizpůsobuje výsledky. A nepřizpůsobí jen to, které weby vypíše na prvních místech, ale i celkovou podobu výsledků, tj. jaké funkce (search features) zobrazí:

1. Informační dotazy

   Informační dotazy jsou vyhledávací dotazy, které uživatel vyhledávači pokládá, když se chce něco nového dozvědět, nebo potřebuje odpověď na nějakou konkrétní otázku. Google zde proto kromě klasických výsledků obvykle zobrazuje také featured snippety, rich snippety či Knowledge Graph.

2. Transakční dotazy

   Jako transakční dotazy se označují vyhledávací dotazy, které směřují k nějakému obchodu, objednávce produktu či služby apod. Typicky jsou to hledání obsahující značku a typ produktu, produktové kategorie apod. Google ve výsledcích vyhledávání obvykle zobrazuje paletku s produkty propagovanými přes Google Nákupy.

3. Navigační dotazy

   Navigační dotazy slouží uživatelům vyhledávače k tomu, aby se někam dostali. To znamená, že už hledají nějaká konkrétní web nebo jeho podstránku. Příkladem může být třeba hledání „youtube“ či „facebook“. Na takový dotaz existuje jen jedna správná odpověď, vyhledávače u nich proto často zobrazují sitelinky.

4. Připojovací dotazy

   Čtvrtá kategorie vyhledávacích dotazů, která je proti zbytku mnohem méně frekventovaná. Spadají sem například dotazy obsahující „site:“ (omezení odpovědí jen na danou doménu), „filetype:“ (specifikace typu souboru) apod.

Takto se vyhledávací dotazy rozdělovaly po celé roky. Resp. od roku 2002, kdy je tak rozdělil slavný rumunský vědec Andrei Broder v článku „A Taxonomy of Web Research“. A to už je na internetu vlastně pravěk.

Search intent

Výše uvedené dělení vyhledávacích dotazů přestává stačit s tím, jak se v poslední době stává stále důležitejším tématem identifikace záměru hledajícího. V angličtině se tomu říká search intent a v poslední době jde o velmi skloňovaný pojem mezi SEO konzultanty. Dříve používané dělení na tři (čtyři) základní kategorie už nám nestačí. Více o tom píšu na stránce Search intent.